O mně

Ráda si dám dobrou kávu na pěkném místě. V restauraci si většinou objednám předkrm a dezert. Miluju prosecco a červenou řepu, ale hlavně ráda vařím.

Vždycky mě to bavilo. Prvotní zájem a první kroky v kuchyni se postupně měnily v chuť zkoušet stále něco nového, vášeň pro zdravé jídlo, objevování nových surovin až po každodenní nutnost připravit teplou večeři pro rodinu. Ale kde stále brát inspiraci, když chleba s pomazánkou puberťákům zrovna moc nejede, když už 15 let připravujete bezlepkovou stravu pro dceru a když stále dokola se k tomu ozývá "co je k jídlu"?

Rozhodla jsem se psát si týdenní jídelníčky, abych nemusela znovu vymýšlet, co vařit. A vznikl tento blog.

Je ryze amatérský, nenajdete zde profesionální fotky ani degustační menu, ale recepty, které běžně vařím, řadu z nich bezlepkových, vegetariánských, také recepty, které jsem si přivezla z pobytu ve francouzské rodině, kde se tradiční francouzská kuchyně vařila dvakrát denně, ale především dobové recepty mojí babičky, které mě fascinovaly už jako malou holku - starý zažloutlý papír, úhledné písmo, přesný rozpis surovin a hlavně nefalšovaná chuť másla, masa, čokolád... Prostě kouzlo první republiky! Strašně rády jsme se v nich s babičkou "prohrabávaly" spolu. A vařily, pekly, zdobily. A také šily, vyšívaly, háčkovaly, paličkovaly a pletly. Taková domácí dívčí škola.

Hrozně ráda na tu dobu vzpomínám a přitom vařím, peču a zdobím.

Doufám, že někomu bude můj blog alespoň malou inspirací a hlavně bych chtěla říct

Díky, babi!